O syndromu nezdravých/nemocných budov mluví Světová zdravotnické organizace (WHO) již od 80. let minulého století. Podle aktuálních statistik je takzvaný syndrom nezdravých budov (SBS) typický pro tři čtvrtiny veřejných budov. Syndrom sdružuje celou řadu zdravotních potíží osob, které se v těchto budovách nachází. Často přitom souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru, také proto je typický především pro zimní měsíce.
Co je syndrom nemocných budov?
Syndrom nemocných budov (Sick building syndrom – SBS) se týká obtíží lidí pracujících nebo žijících v budově, kteří se necítí dobře a pociťují příznaky nemoci, která nemá zjevné příčiny. Tyto příznaky se zlepšují či úplně vymizí při pobytu mimo budovu. Naopak se zhorší při pobytu v budově.
Společným rysem uzavřených budov je, že obyvatelé trpí v průměru vyšším výskytem příznaků nemoci či nepohody, než by se dalo předpokládat.
Pojem uzavřené budovy vyplývá ze způsobu, jakým byly budovy navrženy, postaveny, nebo z toho jakým způsobem fungují, jsou udržovány či užívány.
Dosud nebyly stanoveny příčiny SBS, a proto je nejsnazší cestou k identifikaci problému posouzení frekvence obtíží či příznaků nemoci.
Příznaky SBS
SBS je charakterizován všeobecnými příznaky :
- celkovými nespecifickými projevy (bolesti hlavy, únava, neschopnost se soustředit);
- respiračními projevy (dráždění nosní sliznice, rýma, pocit ucpání nosu, zhoršení
- alergických obtíží, dráždění ke kašli, zastření hlasu apod.);
- očními projevy (pocit suchosti, dráždění spojivek);
- kožními projevy (pocit suchosti a podráždění kůže, alergické kožní projevy).
Symptomy nemoci z budov mohou být provázeny častějším výskytem infekčních onemocnění respiračního traktu v důsledku užšího kontaktu a snazšího přenosu infekce v budovách a dále výskytem častějších alergických reakcí při expozici alergenům domácího prachu.Typické je, že si jedinec stěžuje na několik těchto příznaků současně, často jsou pak doprovázeny pocitem nedostatku čistého vzduchu, suchosti vzduchu, hluku, špatného osvětlení, tepla či chladu.
Byl nalezen přímý vztah mezi některými nemocemi a pobytem v budovách. Které se ale neřadí k syndromu nemocných budov?
- infekce, jako rýma, a ty, které pocházejí ze zdravotnických zařízení;
- chronická onemocnění způsobená tabákovým kouřem;
- otravy způsobené zplodinami ze stavebních materiálů, jako je třeba olovo
- nátěrech a malbách;
- legionelové infekce;
- následky průmyslového znečištění;
- nádorová onemocnění způsobená radonem;
- azbestóza;
- důsledky vlhkosti;
- důsledky tepelných změn;
- ztráta sluchu z hluku.
Rizikové jsou open space kanceláře
Nejvíce problematické jsou z hlediska výskytu syndromu nově postavené či rekonstruované budovy, zejména pak open space kanceláře. Eliminovat syndrom lze celou řadou způsobů, často se však jedná o nákladnější řešení.
V nebezpečí jsou školy, firmy, kanceláře a zdravotnická zařízení
Syndromem nezdravých budov trpí v Česku podle odborníků dva ze tří lidí. Statistiky Státního fondu životního prostředí zároveň ukazují, že se tento jev týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů.
„SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy.“
Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu
Tepelná izolace eliminuje přívod čerstvého vzduchu
Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá snaha o co největší tepelnou izolaci budovy, ať už při její stavbě či rekonstrukci. Ve finále se tak eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě.
Právě na konci tohoto období se proto případy syndromu nezdravých budov objevují podle odborníků nejčastěji.
„Souvisí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá.“
Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví
Neodborné rekonstrukce či novostavby
Podle Petra Přichystala ze společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky a garážových vrat, se současní aktéři na trhu snaží realizovat budovy s minimálními tepelnými ztrátami.
„Ovlivňuje to i legislativa, podle které by měly být stavby čím dál úspornější. Ostatně toto zpřísnění nově platí od začátku letošního roku. Na zdraví uživatelů se ale nesmí zapomínat, musí být stále na prvním místě, i když to mnohdy může znamenat vyšší náklady na stavbu či rekonstrukci.“
Petr Přichystal, Lomax
Podobný pohled nabídl i Michal Šiška z portálů BOZP.cz a BezpečnostPráce.info, které se zabývají bezpečností na pracovišti.
„Syndrom nezdravých budov se vyskytuje převážně v moderních novostavbách nebo špatně rekonstruovaných budovách, mnohem méně ve starší zástavbě. Důvodů je hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené rekonstrukce. V mnohých případech se dělají neodborně.“
Michal Šiška, BezpečnostPráce.info
Problémy tohoto typu přitom postihují prakticky všechny budovy. Od bytových domů, přes ubytovny, veřejné budovy, kanceláře, až například po školy. Právě v nich je však podle expertů možné sledovat, že se kvalitě vnitřního prostředí a syndromu nezdravých budov věnují více než v minulosti.
„Jedná se zejména o veřejné budovy, jmenovitě školy. V posledních letech pozorujeme větší starost o zdraví žáků a kvalitu vzduchu ve třídách, což se projevuje zejména na zvýšeném zájmu o systémy nuceného větrání s rekuperací vzduchu.“
Ivo Winkler, Enbra
Problémy v kancelářích
Naopak nejvíce postiženými místy jsou dlouhodobě kanceláře.
„Problémy se objevují především u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách. Jedním ze základních rysů takzvaných nezdravých budov je to, že byly postaveny či zrekonstruovány v posledních šedesáti letech, jsou klimatizovány a obsahují značné množství umělých materiálů. Typickým příkladem jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře.“
Marcela Skřehotová
Podle ní zde dochází ke kumulativnímu působení řady rizikových faktorů pracovního prostředí, s následky mnohem výraznějšími než lze očekávat při působení jednotlivých činitelů samostatně.
Lidé si podle Mathauserové v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, neboť jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru.
Zvlhčovače a čističky
Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače a čističky vzduchu. Při výběru zařízení je potřeba zaměřit se na několik kritérií, přičemž nejdůležitějším je výkon, který by měl vždy odpovídat velikosti místnosti, kde chcete vzduch zvlhčovat.
Např. tyto modely jsou pro místnosti až 80 m2: Zvlhčovač vzduchu ultrazvukový Stadler Form EVA v černé a tento až do 100 m2: Evaporační zvlhčovač vzduchu Stadler Form OSKAR BIG v černé barvě. Mezi parametry u produktu je pak uveden i objem místnosti.
U čističek pak tento model určený do 85 m2: Čistička a zvlhčovač vzduchu Airbi MAXIMUM.
Kvalitní čistička vzduchu si dokáže poradit s většinou nečistot vyskytujících se uvnitř budov. Ať už jde o zápach, alergeny, prach či nežádoucí chemické látky uvolňované do vzduchu.
Aby bylo čištění vzduchu účinné, měla by být čistička vybavena HEPA filtry, které zaručují 99,97% účinnost čištění. Zároveň by měla mít dostatečný výkon, aby dokázala vzduch v místnosti přefiltrovat hned několikrát za hodinu. Pouze tak bude zaručen správný výsledný efekt v podobě opravdu čistého vzduchu. Některé čističky jsou navíc vybaveny další důležitou funkcí a tou je plazmový ionizátor.
„Čističky vzduchu mohou zmírnit zdravotní problémy a příznaky, kterými dnes trpí obyvatelé moderních open space pracovišť. Ať se již jedná o časté bolesti hlavy, škrábání v krku, chronickou únavu, pálení očí, rýmu nebo ucpaný nos, dýchací problémy, chrapot a kašel apod. Od ucpaného nosu samotná čistička nepomůže, ale pomáhá předcházet těmto problémům a může zmírnit symptomy nachlazení.“
Martin Bláha, DALAP s.r.o.
Různé rizikové faktory
Podle Zuzany Mathauserové však syndrom nezdravých budov nesouvisí pouze s kvalitou vzduchu uvnitř, ale také s jeho teplotou.
„Většina nových a rekonstruovaných objektů je v nízkoenergetickém provedení, ale ukazuje se, že tyto objekty mají problém v letním období, často už i v obdobích přechodných, kdy dochází k jejich přehřívání. Vysoké teploty mají velký vliv na únavu či soustředěnost.“
Zuzana Mathauserová
I z tohoto hlediska je však možné potenciální rizika snížit či eliminovat.
„Často v tomto směru pomáhá venkovní stínicí technika, která teplo zadrží ještě před jeho vstupem do interiéru. S ohledem na letní období se jako nejvhodnější varianta jeví venkovní žaluzie, které zadrží až 94 procent tepelné energie. Pokud jsou navíc osazena čidly, pouští do interiéru optimální množství světla.“
Petr Přichystal
Právě množství světla bývá dalším faktorem, který se na syndromu nezdravých budov podílí.
Kromě zmíněných fyzických faktorů však lze podle odborníků zmínit i další druhy
- biologické (plísně, houby, roztoči),
- chemické (těkavé organické sloučeniny, formaldehyd, texanol),
- psychosociální (monotónní práce)
- či individuální (pohlaví, kouření, psychika).
